1885 - 1904

V roce 1884 vznikl ve Lhotě požár, kdy se hasilo kbelíky. Pro nedostatečné hašení, prostředky, které byly v tehdejší době, bylo uvažováno a na konec byl založen spolek hasičů. Tolik zápis kronikáře pana Josefa Středy.

Stalo se tak v roce 1885.Starosta obce Lhota u Červeného Kostelce pan František Téra, se stal starostou nového spolku hasičů. Pan Alois Burdych, t. č. velitel, s 29ti dobrovolníky a ruční stříkačkou, zahájili svou činnost 31. prosince 1885 při požáru u Hynka Sedláčka ve Rtyni, v červenci 1886 při požáru u Augustina Janka v H. Kostelci, 1. srpna téhož roku, při požáru u Josefa Lelka v Č. Kostelci, 19. října u Josefa Regnera, mlynáře v Olešnici. Toto jsou první zmínky o spolku dobrovolných hasičů ve Lhotě.

Od roku 1887, byl velitelem kameník Antonín Stříhavka a spolek začal vyvíjet další činnost, kromě zásahů při požárech, pořádal plesy, koncerty, věnečky, vycházky v rámci cvičení, hlídky při divadelních představeních ochotníků čtenářské besedy. Tyto aktivity pomáhaly zajistit finance na vybavení spolku, kromě peněz od Obecního úřadu. Čamary, tehdejší uniformy, si každý člen platil sám a splácel je i celý rok. 1. spolkový ples se konal 22. února 1886 v hostinci u pana Aloise Burdycha a činil do pokladny spolku 35 zlatých a 10 krejcarů. Do příjmů byly zahrnuty i dary, kterých bylo také dost, ale i dobrovolné placení 1 zlatý ročně a to i od členů činných, ne jen přispívajících. Spolek měl pro svou činnost i výdaje 5. zlatých, spolkovému poslu panu Kudrnovskému, za roznášení pozvánek ku cvičení, schůzi a nebo pozvánky na konaný ples. 30 krejcarů - kováři panu Augustinu Ruferovi, povelníku u stříkačky, za olej a mazání stříkačky.

Tímto se nastiňují funkce u spolku: rolník Jan Šimek - místovelitel, rolník Antonín Vepřek - jednatel, tkadlec Čeněk Hanuš - nadlezec, tkadlec Václav Hanuš - povelník ochránců, tkadlec Antonín Hanuš - trubač, Čeněk Petrů, Robert Petrů, František Šimek byli lezci, obuvník Alois Zemánek, tkadlec Josef Petrů byli bourači, tkadlec Josef Pavel, Josef Adámek -stříkačníci.

7. srpna byla stříkačka převezena od velitele pana Aloise Burdycha do obecní kůlny. 23. dne měsíce ledna 1889 přistoupil sbor za člena župy Náchodské. 10. července 1889, byl pan František Téra, předseda sboru, zvolen od všech členů, za prvního čestného člena a toho dne samého, do knihy pamětní zapsán. 1893 čítal sbor 41 členů, velitelem byl zvolen rolník Antonín Vepřek a starostou sboru kameník pan Antonín Střihavka. O dva roky později r. 1897 čít sbor 70 členů a to znamenalo, upřesnit stanovy sboru, což dokazuje zápis ze schůze 2. března 1903.

Bylo jednáno stran hasičského cvičení, při čemš se ujednalo následovně:

Každý činný člen jest povinen na cvičení se dostaviti. Když by člen, se po třikráte ke cvičení, bez nutné povinnostní záležitosti nedostavil, bude od hasičského spolku vyloučen, při čemž je každý povinen veškeré načiní hasičské ku spolku řádně odvést, jakož i parádní čamaru a poděbradku, ve všem pořádku, beze všech námitek, aniž se jemu žádná náhrady poskytovati bude. Každé cvičení bude dva neb tři dny napřed poslem oznámeno, aby každý člen poté námitek neměl, že o cvičení povědomost neměl, přičemž každý vždy ať se posloví podpíše. Pak-li by v tom čase, kdy cvičení se konati bude měl nějaké nutné záležitosti, nechť se každý, kdo na cvičení přijít nemůže, řádně buď u pana velitele, nebo jeho náměstka ohlásí. Pak-li se neohlásí, bude každé cvičení při kterém se nedostaví, za nečinné se považovati.
Sbor pracoval, jak bylo ujednáno.

1905 - 1945

V roce tomto 16. července 1905 se konal hasičský župní sjezd župy Náchodské, který nejskvěleji vypadl, řízení tohoto bylo za pana Antonína Vepříka t. č. velitele a jeho náměstka pana Josefa Šimka. Znamenitě se vyjádřil pochvalně i pan hejtman Náchodský, pan Dostrašil a starosta župy pan Seidl uznáním pro sbor náš, nešetřil. 1907 převzal velení od Antonína Vepříka, pan Josef Šimek a 6. července 1907 podává žádost, k ústřednímu fondu věcné podpory v Praze, na zakoupení nové čtyřkolové stříkačky. V roce 1908 je zvolen předsedou sboru pan Antonín Stříhavka. Na valné hromadě v březnu 1909 je naneseno, aby se zakoupila nová stříkačka od pana Čeňka Tylše, ze strojírny v České Skalici. K převzetí nové stříkačky došlo 5. září 1909, za přítomnosti poslance pana Dr. Rudolfa Horského. Stříkačka stála 1.800 korun. 17. července 1910 se konala oslava 25 let trvání sboru v zahradě u Josefa Beneše i s ohňostrojem.

V důsledku velkého sucha v roce 1911 vykonával sbor noční hlídky. Od roku 1912 navštěvovali členové Hasičskou župní školu, v témže roce schválilo zastupitelstvo Obecního úřadu stavbu sušárny hadic. V roce 1913 čítá sbor 97 členů, 32 činných a 65 přispívajících. 1914 zakládá sbor hasičský dorost, tento rok je také celá třetina členů odvedena mobilizací ke službě válečné, dle nařízení C.K. okresního hejtmanství a válečné okresní pomocné komise vykonal přehlídku sboru 28. února 1915 Vojtěch Jirásek t.č. okresní dozorce župy hasičské. Sbor zakládá samaritánskou službu, pro případ přísunu raněných ve válce a to je již 53 členů z 97 ve službě válečné.

Psal se rok 1916 a byl zvolen velitelem pan Antonín Petrů a Josef Bejr náměstek velitele, k vedení sboru za nepřítomnosti Josefa Šimka t. č. velitele. Za jednatele Vojtěcha Kudelku nastupující službu válečnou, byl zvolen Antonín Sedláček. Na konci války 1918 se nevrátili Vojtěch Kudelka, padl v Srbsku při přechodu řeky Drin, také tam zůstal Adolf Fríbl. Josef Šimek se vrací do funkce velitele 1919, v tomtéž roce byla provedena volba všech činovníků sboru. Předseda Antonín Šrůtek, velitel Josef Šimek, náměstek velitele Vincenc Ryšavý. Z nařízení župy se odstraňují hodnostní označení z ramen a mění se na oslovení: bratře, místo příteli. 1923 se usnáší sbor, dát zmotorizovat stříkačku od pana Tylše v České Skalici u firmy Štěpánek v Kostelci nad Labem. Zmotorizovaná stříkačka podle nejnovějšího systému 12 HP za 15.500 korun.

2. září 1923 se sbor účastní zásahu při požáru v Červené Hoře, tří statků (u Seidlů, Škodů, Rýdlů). Na konci roku 1923 čítá sbor 102 člen. Elektrický proud se do zbrojnice zavádí v roce 1924. Rok na to je vystavěná sušárna hadic. 8. července 1926 uvítali hasiči ve Lhotě pana presidenta T.G. Masaryka.

V roce 1929 čítá sbor 135 členů, starostou je Josef Středa. V letech 1934 až 1936 se postupně opravovala zbrojnice na návsi ve Lhotě, vedle základní školy. Hasiči si nechávají předvést stříkačku od FA Smekal ve Slatiňanech a nový stroj o výkonu 1600/min kupují za 23.000 korun a doplácí jej ještě v dalších letech. Stroj byl připřahán za auta pánů Beneše a Marxe. Na jeden rok je zvolen velitelem Bedřich Macháček v roce 1937. Antonín Mach je po něm velitelem zvolen 1938 a do samaritánské služby přijímá sbor tři ženy a účastní se sanitního kurzu u Mudr. Vágnera.

Antonín Mach žádá o roční dovolenou z funkce velitele ze zdravotních důvodů a v tomto roce 13. června 1939 také umírá. Župa Náchodská je přejmenovaná na Okresní hasičskou jednotu Náchod č. 39 a spadala pod ní sbory: Kostelec, Lhota, Úpice, Č. Skalice, Police nad Metují. V tomto roce přestává používat starých čamarových stejnokrojů. Hasiči se schází na schůzce u bratra Kábrta, který nabídl svou světnici k tomuto účelu, neboť schůze jsou zakázány. 1940 je Antonín Petrů okrskovým velitelem. Umísťují se dvojjazyčné názvy, zajišťuje se protektorátní vlajka. Z nařízení Ministerstva vnitra v roce 1942 převzal starosta obce, Josef Šrůtek, veškerý inventář sboru a tímto okamžikem přestává sbor samostatně jednat a stává se podřízený obesní samosprávě. V roce 1943 je jmenován okrskovým velitelem František Hofman, za dostupujícího Antonína Petrů. Po válce, 3. října 1945 plánuje sbor úpravu zbrojnice pro garážování hasičského vozu a jsou vyhledávána místa pro uskladnění ruční stříkačky. Sbor má 34 členů a dvě členky. 17. prosince 1945 se konaly volby funkcionářů spolku Antonín Středa - starosta, František Hofman - velitel, Jaroslav Turek - jednatel, Václav Novotný - knihovník, Antonín Petrů - řidič sboru, Štěpán Petera - hospodář.

1946 - 1988

1946 přibírá sbor mladé členy a projednává nařízení ministerstva vnitra z roku 1947, v případě připojení obcí k Č. Kostelci a stanovuje si podmínky, z nichž je nejdůležitější samostatnost sboru. Následovně v témže roce t.j. 1947, dojednává koupi hasičského vozu a na své výborové schůzi 24. dubna 1947 je jednáno o návštěvě zástupce dopravního oddělení z ONV v Náchodě, za účelem odhadu hasičského vozu. Cena je 65.000 korun, ale v říjnu činí cena již 79.000 korun a to včetně oprav. Na koupi nemá MNV finance a tak sbor půjčuje svých 20.000 korun. Sbor žádá o povolení uspořádat župní sjezd ve Lhotě, ale ten mu nebyl povolen. Pořádá tedy okreskové cvičení na pozemku proti sokolovně, nákladem 63.000 korun, které získal od 138 dárců. V říjnu 1947 kupuje sbor od fondu národní obnovy konfiskovaný automobil Mercedes Benz L 1.500 o obsahu 2,6 , za první splátku 36.540 korun a vůz má SPZ Č-NA-249. Tímto se zařazuje mezi tzv. sbory pohyblivé a zasahuje do větší vzdálenosti.

V lednu se s konečnou platností rozhoduje o poplachové siréně a plánuje se stavba zbrojnice. Rok 1948 odstartoval i další velké změny, které se dotkly i hasičstva. V červenci téhož roku byla podána žádost o pozemek paní Semerádové z Č. Kostelce č.p. 262, který se nachází po levé straně cesty směřující od silnice k panu Kociánovi. Na konci roku 1948 je zvolen Bedřich Macháček - velitelem, Josef Středa - starostou, Antonín Petrů - místostarostou a náměstkové velitele Stanislav Němec a Filip Dohani. Počátkem roku 1949 není místo pro zbrojnici vyjednáno a tak po dohodě s předsedou MNV, se připravuje pronájem garáží bývalé stodoly Antonína Záliše, u nádraží vedle cementárny pana Cejnara. Jednalo se i pozemek ve Lhotě proti sokolovně. 1951 v březnu žádá sbor o přidělení bývalé úřadovny MNV v Kampeličce, jako sborové místnosti. Hasičské sbory jsou přejmenovány na požární ochranu a na pomalu nastupuje reorganizace hasičstva k obrazu vládnoucí stany. Konečně roku 1959 získává sbor stavební povolení a pozemek pro stavbu zbrojnice za vedení sboru, starosty pana Josefa Téry a velitele pana Karla Kulta.

Stavba zbrojnice je kolaudována v roce 1963 a rok po té zahajuje činnost žákovské družstvo vedené panem Karlem Kultem, do nějž v roce 1964 nastoupili žáci Josef Hanuš, Karel Kult ml., Jiří Baier, Miroslav Hanuš, Ivan Žďárek, Zdeněk Ryšavý a další, kteří zůstali téměř všichni po dnešní čas, platnými členy sboru. Od roku 1967 měl sbor ve výzbroji další vůz PRAGA RN, ale mercedes zůstává zásahovým vozem, vybavený stříkačkou PS-8. Agregát Smekal se přestává využívat. 24.11. 1968 se převádí do vlastnictví budova v Libně u Zdoňova, která měla sloužit pro rekreaci členů, ale až po nutných a řádných úpravách. Díky administrativní chybě a nepořádku na katastrálním úřadě a na geodézii, neměli hasiči nic, jen kupu starostí, neboť nemovitost už neexistovala. 1969 měl být převeden sbor do n. p. Kovotex, kde se zakládala závodní jednotka požárníků. Od roku 1965 je předsedou pan Josef Téra a od r. 1966 velitelem pan Oldřich Petrů. Sbor v r. 1973 navazuje na tradici práce s mladými požárníky a opět zřizuje žákovské družstvo. Po vedoucích mládeže Zdenku Posekaném a Zdenku Berkovi, nastupuje Ivan Ždárek, který vedl požárnickou mládež do r. 1979. 1974 - 75 je starostou Jiří Vajsar, z funkce byl odvolán pro špatné plnění povinností předsedy sboru a od roku 1975 je zvolen předsedou Vladimír Šutaj. Do sboru přichází v r. 1984 skříňový automobil PRAGA V3S s přívěsem a mercedes končí svou službu. Úředníci na ONV rozhodli, dát tento vůz do šrotu, ale díky členům sboru byl ušetřen a je u sboru po dnešní čas, jako veterán.

Dlouholetý velitel, pan Oldřich Petrů končí ve funkci r. 1987 a na je místo nastupuje Jiří Laštovička. Na jaře r. 1988 je převeden vůz PRAGA V3S, do sboru požárníků na Bohdašín a ve Lhotě začíná svou službu vůz ŠKODA RTHP s nástavbou CAS-25.

1989 - 2005

V roce 1989 byl zvolen velitelem Ivan Žďárek a Jiří Laštovička přestoupil do SDH Stolín. Psal se datum 17. listopadu 1989 a dochází k velkým změnám v celé naší republice. Končí vláda jedné strany a dochází k budování demokracie, která byla po dlouhých 41 let umlčována. Dnes jsme zase lidi a ne dělnická třída. Vracejí se majetky zabavené v roce 1948 vládnoucí KSČ. Tyto změny se dotýkají všech i požárníků, dnes už zase hasičů. Sbor musí řešit umístěný chaty, společně zakoupené se Sokolem v roce 1986, umístěné na hřišti u Benešáku, dnes na soukromém pozemku. Proto, že Sokol neměl využití pro chatu a ani tento problém nechtěl řešit, odkoupil sbor hasičů tuto chatu a po dohodě s MěÚ v Č. Kostelci o pronájmu pozemku bývalého lomečku pod Devítí kříži ji přestěhoval na tento pozemek. Členové sboru zde odpracovali na stovky hodin. Tak vznikl v roce 1995 pěkný areál v Lomečku.

1999 byl sbor hasičů zařazen do skupiny JPO - II s čím souvisí držení služeb hasičské pohotovosti. V tomtéž roce je zahájena první etapa oprav a modernizace hasičské zbrojnice. Plynofikace a první etapa topení. Dále v tomto roce končí své dlouhé působení ve funkci starosty sboru Vladimír Šutaj, po 24 letech, zvolen je Jiří Petrů. V roce 2000 je dokončeno topení v celé budově a generálí oprava přízemí, včetně garáží. V únoru 2000 zemřel pan Josef Mejdany, dlouholetý hospodář sboru, který měl v užívání byt ve zbrojnici. Sbor zažádal o převedení bytu na SDH, pro přestavbu na spolkovou místnost. Jednání s MěÚ trvalo jeden rok, ale bylo úspěšné dokončeno. V květnu 2002 dostává sbor stavební povolení a jeho členové zahajují rekonstrukci zmíněných prostor, která při velkém a obětavém nasazení členů skončila na vánoce téhož roku. Počátkem roku 2003 se koná první valná hromada v nové spolkové místnosti a končí Jiří Petrů na svou žádost ve funkci starosty sboru, je zvolen Zdeněk Berka, který ale po půl roce odstoupil. Na jeho místo byl jako starosta zvolen Pavel Petera. Opravy postupovaly generální opravou střechy v roce 2004.

Rok 2005 je rokem oslav 120. výročí založení sboru hasičů ve Lhotě. Oslavy jsou plánovány na červenec a do té doby se kromě příprav celé akce provádí generální oprava CAS - 25 a to včetně vyvaření karoserie a laku. Na valné hromadě 2005 končí ve funkci velitele Ivan Žďárek, pro neshody a ze zdravotních důvodů. Zvolen je na třetí pokus nový velitel Petr Biháry.